S dalšími výpustkami jsem si dával na čas. Mám řadu přečtených knih, ale pro přepisování poznámek potřebuji čas. Stejně tak pro jejich následnou publikaci. Z výše uvedené knihy jsem si udělal 11 stran výpisek, a to jsem je musel ještě redukovat. Myslím, že to samo o sobě vypovídá, jakou kvalitu kniha má.
Pokud jste otevřeli právě tyto výpisky, tak vám gratuluji. Vydali jste se na cestu, která by vás mohla výrazně ovlivnit nejen v tom, že opět zabrousíte do světa dětí a uvědomíte si, jak je rozdílný od toho našeho “dospělého”, ale máte velkou pravděpodobnost, že po přečtení zlomku částí z knihy, které mě zaujaly vás to nabudí k tomu, abyste okamžitě začali brouzdat po internetu a knihu si koupili.
Z mého pohledu se jedná o knihu, kterou by měl dostat každý trenér, vychovatel, učitel, rodič, zkrátka každý, kdo jakkoli působí na děti! Pro mě je to bible!!
Pojďme se do toho pustit
Poznámka 1:
Základní potřeba každého dítěte – potřeba bezpečí a lásky
– každý člověk se v základní rovině potřebuje cítit neohrožený a potřebuje být milován
– v dospělosti se pak tato potřeba přeměňuje v touhu být uznán
Poznámka 2:
– Slovně někomu něco sdělit ještě neznamená ho opravdu oslovit
– Mluvit s někým ještě neznamená vytvářet s ním důvěrný vztah
– PŘECEŇUJEME SLOVA A JEJICH VÝZNAM
– Používáme slova jako nástroj rozumového uvažování
Moje poznámka: Bez nadsázky si troufám říci, že tohle tak moc odděluje naše světy dětí a dospělých. My jako dospěláci tak moc mluvíme, občas zbytečně a hodně a naše slova vlastně nemají vůbec žádnou hodnotu.
Poznámka 3:
Úplně jednoduše řečeno: marťanština ukazuje věci, jaké opravdu jsou. A to je nádhera.
Moje poznámka: Děti prostě nic nepředstírají!! To, co cítí, to řeknou.
Poznámka 4:
Všimněte si, jak málo děti poslouchají, co říkáme, ale téměř neustále nás pozorují, co a jak děláme. Děti vnímají hlavně příklad, který jim dáváme.
Děti doslova nasávají vzorce našeho chování a učí se, jak budou nebo nebudou jednou podobné situace v životě řešit samy.
Poznámka 5:
Velmi silným pomocníkem k oslovení pravé hemisféry je vlastní prožitek. Jen vlastní prožitek znamená naprosto jinou kvalitu poznání.
Zkušenost je nepřenosná – poznávám teprve v okamžiku, kdy si sám prožiju to, co vím.
Moje poznámky: Vlastní prožitek. To je přesně to, co všichni potřebují. S prožitkem je totiž spojená emoce. A emoce jsou přesně to, co dělají v každém z nás ten nejhlubší otisk. O svých zkušenostech můžeme vyprávět, popisovat je atd.. ale dokud je ten druhý nezažije, nikdy nepochopí..
Poznámka 6:
Ve výchově je velmi důležité, aby okolnosti byly zařízené tak, aby si naše děti mohli co nejvíce věcí prožít na vlastní kůži. To znamená strávit s nimi čas, který naplníme nabídkou činností.
„Kdybychom si uvědomili, co skutečně víme o sobě i o druhých, nemohli bychom dále žít tak, jak jsem žili dosud, nemohli bychom přijímat tolik lží.“
Erich Formm
Poznámka 7:
Konzumní způsob života je založen na přesvědčení, že vše, co člověk potřebuje k životu, si lze koupit za peníze.
Poznámka 8:
Přijetí s podmínkou vs. Bezpodmínkové přijetí
- Jsem takový jaký je můj výkon – abych získal jejich lásku, musím nejprve splnit určité podmínky (S tak si v sobě děti vybudují postavení: Potřebuji podávat dobrý výkon, aby ho jeho lidé mohli mít rádi a aby ho přijali)
- Mám tě rád, protože jsi
Jsme posedlí známkami, které ovšem o ničem podstatném nevypovídají. Ale nadmíru dobře podporují orientaci na výkon. Je to jako nemoc.
Jiný člověk může žít podle odlišné filozofie: Jsem tím, co cítím, o čem přemýšlím, jaké mám vztahy: snažím se být.
Poznámka 9:
Mozek je takový líný čuník, který by se nejraději koupal v bahýnku živin a kyslíku – chce dělat věci co nejefektivněji.
- To, co mozek vnímá především jsou změny a nepříjemnosti
- Musíme se doslova učit radovat se z toho, že je všechno v pořádku
Poznámka 10:
Triviální ale velmi těžká chyba – často vzpomínáme na minulost, idealizujeme si budoucnost, ale zapomínáme na současnost.
Poznámka 11:
Všechno dělat jako by to bylo naposledy, abychom v každém okamžiku svého života měli zavřený účet. Nikdo nemáme garantováno, že nějaké zítra bude.
Počet výdechů a nádechů každého z nás je předem stanovený.
Poznámka 11:
To, co je kolem nás je totiž realita: ani špatná, ani dobrá, pouze realita. A to, co způsobuje moje trápení, je jenom a pouze můj úhle pohledu, moje myšlenka na ni.
Dobré nebo špatné události. To vše jsou události, které se prostě staly. Všechno ostatní jsou naše emoce – významy a vlastnosti, které vstřelené kulce, povodni, dědictví, úspěchu nebo neúspěchu připisujeme v našich hlavách, ale ve skutečnosti neexistují.
Poznámka 12:
Mnoho lidí chápe svůj život a svět kolem sebe jako jeden velký, do určité míry zmatený a nikdy nekončící boj. Také se podle toho chovají. Hrají „přesilové hry“, což znamená, že chtějí mít za každou cenu navrch, okolí berou jako soupeře, které je nutné porazit. Mají potřebu dokazovat, jak jsou chytřejší, rychlejší a bohatší. Obecně je to všechno boj o energii. Vědomí, či nevědomí. Nemá smysl bojovat. Není s kým a není o co.
Poznámka 13:
Do 6 let věku člověka se utváří až 85% osobnosti člověka.
Poznámka 14:
Naše city se vyvíjí podobně jako rozum. Naše emoční inteligence potřebuje mít ke svému vývoji určité podmínky stejně jako ta rozumová.
Aby se dítě mohlo zdravě vyvíjet, musí do určité doby získávat dostatek vhodných podnětů. A to jak rozumových, tak emocionálních. Pokud je nedostane, může to jeho duši nenávratně a těžce poškodit.
Pokud se chci naučit číst, tak je jasné, že se to nestane samo od sebe. Musím se snažit. Je potřeba se naučit: písmenka, slabiky, slova a nakonec věty. Musíme zkrátka pracovat na své rozumové inteligenci a nikdo nepředpokládá, že by se písmenka naskládala sama od sebe do hlavy. U citů to ale spousta lidí z nějakých prapodivných důvodů předpokládá.
Poznámka 15:
Dítě vlastně neví, jak vypadá svět, ale vidí ho tak, jak ho vidíme my. To my ho učíme, jak se má na něj dívat!
Poznámka 16:
Náhradní svět – točí se v něm spousta peněz, stojí vás hodně času, věnuje se mu velká pozornost, ale z hlediska skutečných hodnot nemá žádný význam.
- Televize a sociální sítě jsou skutečně nevyčerpatelným zásobníkem obrovského množství náhradních světů.
- Tendence nahrazovat reálný svět těmi náhradními dost hrozivě narůstá
Poznámka 17:
Špatný učitel má potřebu všechny ve třídě řídit, musí mít věci pod kontrolou a děti jsou jen jakýmsi vykonavatelem jeho přání a příkazů.
Poznámka 18:
Vyvarovat se toho, abychom navzájem porovnávali děti mezi sebou. Každé je totiž úplně jiné! Pokud porovnáváme tak jedině dítě s ním samotným.
Tohle je zkrátka jen několik poznámek z celé plejády těch, které mě oslovily. Třeba vám to v krátkosti ukáže, co kniha nabízí.
Vtipné je to, že kniha stojí pár desetikorun. Kdo chcete, tak mrkněte třeba na megaknihy, odkud mám knihu já.
