Základní prvky hry Francie – vítěze ME U17 2022

Francie se v základní skupině utkala s Polskem, Bulharskem, ale také svým budoucím soupeřem pro finálový souboj, Nizozemskem. Poslední jmenovaný tým byl jediný, komu se podařilo na celém euru Francii porazit. Nutno však podotknout, že ve skupinovém utkání s Nizozemskem byla Francie téměř celá v jiné sestavě než v ostatních utkáních.

Francie stejně jako Portugalsko, ale i Nizozemsko měla svůj výkon založený primárně na nadstandardních HČJ, a to jak z pohledu technického, tedy samotného provedení, které bylo přesné, rychlé a výborně zvolené, tak z pohledu taktického, výběr optimálního řešení vzhledem k vývoji celé herní situace. U řady týmů bylo často zřetelné, že používají některé týmové prvky, schémata, naučené postupy při řešení mnohých herních situací. Na Franci bylo sympatické, že „naučená“ řešení nepřevažovala. 

V útočné fázi Francie nastupovala v rozestavení 4 – 2 – 3 – 1. Defenzivní záložníci však neplnili pouze roli defenzivních záložníků. Ve středu hřiště docházelo k častým rotacím a výměnám míst. V obranné fázi pak přecházeli do 4 – 4 – 2 (resp. 4 –  1 – 3 – 2 v závislosti na hře soupeře). V žádném z utkání nebylo zřetelné, že by hráči měli dané striktní činnosti na svých pozicích, ať hráli kdekoliv, vždy měli možnost uplatnit vysokou míru své kreativity. Pravidelně se opakovaly některé principy, například při napadání rozehry soupeře, přepínání při ztrátě, nebo naopak chování při zisku. Nedá se ale konstatovat, že by se jednalo o předem daná schémata. Právě v tomto oba vidíme největší například oproti Itálii, která takových prvků měla násobně více. 

Prvky úspěchu Francie: 

• Kontrola hry – hráči Francie se po celý zápas snažili o maximální kontrolu hry. Ať už v útočné fázi nebo té obranné chtěli mít hru stále pod kontrolou, což se jim také ve většině případů náramně dařilo. Co si představujeme pod pojmem “Mít hru pod kontrolou”:
  • Útočná činnost
    • Z pohledu útočné činnosti je to neustálá nabídka několika možností, kam přihrát. Zodpovědnost za řešení nesl 100% hráč s míčem (z řešení je zřejmé, že hráči Francie nedávají naivní přihrávky, které by zbytečně vedly ke ztrátě míče, nebo takové, které by dostaly spoluhráče do nevýhodné či nehratelné pozice).

• Obranná činnost
  • Z pohledu obranné činnosti jde o výbornou práci s těžištěm hry, vzájemné zajišťování, zavírání možností pro přihrávku soupeře, atd. I v obranné činnosti bylo neustále předvídáno o jeden až několik kroků dopředu. Svou důslednou organizací si tak Francie donutila soupeře, aby hrál přesně tam, kde potřebovala. Jsou tak schopni efektivně odebírat míče.

• Vyhodnocování herních situací – byla opravdu radost sledovat hráče Francie při vedení útoku. V mnoha případech se stalo, že se pro diváka zdánlivě zbytečně v určité fázi zasekli nebo zpracovali míč a hráli jej zpětnou přihrávkou. Nejednalo se o strach, ale po shlédnutí opakovaných záběrů o výborně vyhodnocenou herní situaci. Pokud měl míč směřovat do finální třetiny hřiště, musela být z pohledu hráčů Francie situace „hratelná“. To znamená mít rozběhnuté hráče do vysokých rychlostí a nebo mít dostatek spoluhráčů ve výhodném postavení. Pokud tomu tak nebylo, začali si útočnou herní situaci vytvářet znovu. 
  • Francie s průměrem 12,83 ztráty míče na zápas patřila mezi TOP 3 týmy s nejmenším počtem ztrát. Jednalo se o vysoce podprůměrné číslo vzhledem k celému turnaji.
• Nadstandardní HČJ – jak už bylo zmíněno v úvodní časti, asi největší zbraní vítěze letošního ME U17 byla kvalita v herních činnostech jednotlivce jak z pohledu technického, tak taktického. Bylo opravdu nesmírně zajímavé, jak hráči přemýšlí o výběru řešení. Na základě vývoje herní situace danému řešení přizpůsobili počet doteků při vedení míče (zbytečně nepřihrávali nebo zbytečně nevedli míč, když to herní situace nevyžadovala), kvalitu a razanci přihrávek (přihrávky byly vždy prudké, často do silnější nohy spoluhráče), způsob obcházení (mohli jsme vidět řadu způsobů objetí, rozhodně se nejednalo pouze o kličku, ale Francouzi dokázali perfektně obcházet prvním dotykem nebo navedením do volných prostor a následným zrychlením), ideální místo a směr pro převzetí míče, ale hlavně také perfektní výběr místa a hru bez míče. Záměrně nebyla zmíněná střelba, protože i přes vysoký počet střeleckých pokusů Francie nepatřila ani z daleka k nejefektivnějšímu týmu, co se zakončení týká. I tak ale byla jejich síla obrovská a celé euro zcela zaslouženě vyhráli. 
• Hra v obranné fázi – vysoký standard kvality měla Francie také v obranné fázi, jak už bylo řečeno dříve. To ukazují i čísla, protože francouzský brankář musel v průměru za zápas likvidovat pouze 3 střely, což je podprůměrné číslo celého turnaje. Úspěch v obranné činnosti tkvěl jednoznačně ve skvělé organizaci celé obranné čtveřice, rychlém a organizovaném přepínání při ztrátě míče, práci s prostorem, ale také ve způsobu obrany, který Francie aplikovala téměř po celém hřišti.
  • Celé toto tvrzení podtrhuje fakt, že Francie patřila mezi TOP 3 číselně nejúspěšnější týmy nejen v defenzivních osobních soubojích, ale také například v ziscích míče na polovině soupeře.

Je zřejmé, že ať už se jedná o jakýkoli výše zmíněný bod, ani jedno není pouze otázkou výběru hráčů, ale zcela jednoznačně dlouhodobou a koncepční prací na všech zmíněných činnostech v rámci tréninkového procesu. Těmi primárními jsou pak dostatek her a herních situací, ve kterých se děti v průběhu svého, nejen tréninkového, vývoje ocitají a musí je řešit (zde je jednoznačně nutné podotknout vysokou důležitost situačního koučinku, jelikož není pravdou, že si děti na vše přijdou samy) a pochopitelně také čas, který je věnován drilu jednotlivých HČJ a to, jak tomu izolovanému, kde musíme klást velký důraz na detail a preciznost, tak  omu v herních podmínkách, kde musíme naopak pomáhat hráčům nacházet optimální okamžiky pro uplatnění dané HČJ v herních souvislostech. Nechceme opomenout to, že situace, se kterými se hráči a hráčky setkávají v tréninku, by měly postupně vycházet z reálných podmínek v utkání.

V našem rozboru jsme se zaměřili na 4 body, které se budeme snažit více okomentovat:

• Zakládání útočných akcí
• Chování po zisku a ztrátě míče
• Hra bez míče v obou fázích hry
• Chování v obranné a útočné třetině hřiště

V těchto čtyřech bodech nám vyplývá mnoho dalších činností, které s úspěšnou hrou Francie souvisí. 

Zakládání útočných akci

V ukázce je několik herních situací, které vychází vždy ze zakládáních útočných akcí hráči z obrany nebo samotným brankářem. Snažili jsme se vybrat takové pasáže, které se v zápasech v různých obměnách objevovaly častěji. Jednalo se o následující situace:

• zpětné přihrávky pro vytvoření lepší herní situace – zaměřte se na to a zastavujte si videa ve chvílích, kdy se hráč rozhodne hrát míč zpět, a jaká možnost se díky tomu následně vytvoří (je zřejmé, že vyhodnocení situací je opravdu výborné, protože ve většině případu je vidět, že vznikne situace mnohem výhodnější co do počtu hráčů, jejich postavení, atd.),
• herní odvaha a uplatnění nadstandardních HČJ,
• hra bez míče (které se budeme ještě věnovat v samostatném videu),
• součinnost hráčů bez míče a jejich počet v těžišti hřiště.

Chování po zisku a ztrátě míče

Chování po zisku míče

Jak můžete vidět, chování při zisku vždy záleželo na několika faktorech.

• Část hřiště, na které hráči získali míče – v poslední třetině, pokud se jednalo o RPÚ, těžili ze své nadstandardní rychlosti (a to nejen běžecké, ale i při práci s míčem) a pochopitelně také velmi dobrého přepínání ostatních hráčů, kteří se snažili ve vysokých rychlostech doplnit a podpořit hráče s míčem. Naopak ve střední nebo obranné třetině hřiště bylo důležité, kolik hráčů se může v daný moment do útoku zapojit nebo jaký je prostor pro individuální řešení. V této části hřiště už se častěji objevovala zpětná přihrávka, přidržení míče a vyčkání na doplnění nebo vytvoření nové herní situace pro založení nového útoku.
• Počet hráčů zapojených do útočné akce
• Postavení spoluhráčů – budeme se opakovat, ale Francie se celý turnaj snažila nepřecházet do útoku, nepřihrávat na hráče za předpokladu, že by se dostal do nevýhodné situace.

Chování po ztrátě míče

I chování při ztrátě míče mělo své principy a faktory, které vedly k úspěchu Francie.

• Můžeme si všímat zodpovědného a organizovaného chování celé obranné čtveřice, která se po ztrátě míče velmi rychle dostala do optimálního postavení. Stopeři ve většině případů zůstávali na svých pozicích, a krajní obránci se okamžitě do pozice vraceli.
• Při ztrátě a rychlém přechodu soupeře na polovinu Francie jsou vždy prvními atakujícími hráči defenzivní záložníci – v tomto případě spíše štítový záložníci (jeden při útočeném snažení jistí prostor před stopery pro případnou ztrátu, druhý ho okamžitě doplňuje). Obranná čtveřice postupně couvá až před pokutové území, kde nejčastěji útoky soupeře končí ziskem míče pro Francii.
• Pokud jsou bránící hráči v dostatečném počtu pod míčem, snaží se soupeře vytlačit do méně nebezpečných prostor, zbrzdit akci a počkat na doplnění, případě donutit útočícího hráče hrát do nevýhodné pozice.
• Obrovskou devízou Francie jsou také obranné osobní souboje, ve kterých je silná a efektivní.

Hra bez míče

• Výborná práce s prostorem – v ukázce můžeme vidět, jak hráči bez míče neustále dělají nabídku hráči s míčem. Vyhledávají často meziprostory (neobsazují se sami někdy u bránících hráčů).
• Práce s těžištěm – v mnoha případech je znát, jak hráči Francie pracují s těžištěm v obou fázích hry. Ať útočí, nebo brání, tak povětšinou je v těžišti hry dostatečný počet hráčů, kteří jsou připraveni se zapojit do hry.
  • V obranné fázi to znamená, že hráči zavírají možnosti pro rozehrávku a vytlačují soupeře do nevýhodných prostor, kde jej buď donutí k chybě nebo mu odeberou míč.
  • V útočné fázi naopak v těžišti hry v dostatečném počtu napomáhají vyjetí z těžkých prostor buď sérií krátkých přihrávek, nebo součinností a vytvoření prostoru na vyjetí.
• Součinnost – několikrát se v ukázce objeví perfektní spolupráce hráčů bez míče, ať jsou to časté rotace středních záložníků, vysoká aktivita ofenzivního středního záložníka (na opravdu velké ploše, zapojuje se tak do řady akcí), při otvírání prostoru na seběhnutí útočníku pro míč, a nebo naopak vytvoření prostoru pro sprintové náběhy aktivních krajních obránců.
  • Takovýto druh součinnosti opět klade velké nároky na neustálou orientaci v prostoru, vnímání hry a předvídání možného vývoje. Řada herních situací poukazuje právě na to, že hráči Francie neřeší pouze právě nastalou herní situaci, ale myslí také o krok nebo více v před.
• I v případě Francie najdeme řadu činností, ve kterých je prostor pro zlepšení. Jeden se však opakuje častěji. Francie dominuje téměř ve všech třech částech hřiště, avšak v té poslední vnímáme určité rezervy co do počtu zapojených hráčů. Narazíme na nespočet situací, ve kterých je zřejmé, že by se mohlo zapojit více hráčů, ale nestane se tak. V PÚ pak není tolik možností pro finální řešení a spoléhá se na vysoké individuální kvality. Pokud ale hráči v dostatečném počtu do PÚ dorazí, mají vysokou úspěšnost v zakončení. Podívejte se na vstřelené branky Francie včetně grafiky a videí ZDE.

Chování v obranné a útočné třetině hřiště

Útočná třetina hřiště

Francie patřila ke střelecky neproduktivnějším týmům celého eura. Když se ale podíváme na efektivitu v zakončení, nejvyšší příčky nepatří Francii a ta se pohybuje někde kolem středu celého eura.

• Je radost dívat se na herní odvahu hráčů v útočné třetině hřiště. Právě v tomto prostoru mají Francouzi velké množství úspěšných řešení 1v1, což poukazuje nejen na sebevědomí hráčů, ale i na jejich mnohokrát zmiňovanou kvalitu v HČJ.
• Často opakovaným jevem je individuální řešení v případě zisku míče v oblasti velkého pokutového území. Díky výbornému přepínání a vysoké rychlosti hráčů s míčem vznikají prostory právě pro tento druh řešení herních situací. V ukázce se řada takových objeví.
• Často při svém útočném snažení využívají krajní prostory hřiště pro vniknutí do PÚ soupeře. Nemají však jedno řešení v těchto prostorech, ale vždy je vidět, jak reagují na situaci, která před nimi vznikla. Na počet útočících hráčů v PÚ, prostor za bránícím hráče nebo počet bránících hráčů.
• Oku lahodí taktéž vysoká aktivita krajních obránců, zejména toho pravého, kterého jsme vyhodnotili jako nejlepšího hráče celého eura. Nejen že se několikrát Kumbedi gólově prosadil, dokáže také vytvářet brankové příležitosti!

Obranná třetina hřiště

• Hra v obranné třetině hřiště Francie byla založená na výborné součinnosti a konzistenci celé obranné čtveřice. Vysoká kvalita stoperů, ale i krajních obránců dávala vítězi turnaje velkou sílu.
• V případě ztráty míče a přechodu soupeře do rychlého protiútoku probíhala špičková spolupráce stoperů, kteří si primárně hlídali střed. Krajní obránci se v případě ztráty okamžitě stahovali do výchozí pozice v obranné linii. Celá čtveřice pak couvala s herní situací až k pokutovému území, kde díky vysoké efektivitě obranné činnosti řada útočných akcí soupeře také končila ještě před střeleckým pokusem.
  • “Defenzivní” záložnicí, spíše dvě šestky, okamžitě napadají hráče s míčem a míč buď odebírají, nebo naruší jeho pozornost a obránci následně míče odeberou.
• Velmi dobře probíhalo také vzájemné zjišťování na celé obranné polovině Francie, výrazně zesílené pak právě v poslední třetině hřiště. V krajních prostorech jsou obránci zajišťování středními záložníky, protože jak už bylo zmíněno, tak stopeři střežili primárně střed hřiště.
• V neposlední řadě stojí za zmínku čtení hry středních obránců, ale vlastně i celé obranné linie na hru soupeře. Ať už se jednalo o nakopávané míče (kdy okamžitě zaujímali prostor výhodný pro souborové situace), nebo naopak zpětné přihrávky (v takovém případě vytlačovali celý blok směrem k soupeři).
• Jak už bylo ve článku několikrát zmíněno, úspěšnost Francie v poslední třetině hřiště dokládá to, že počet střel vyslaných na jejich branku za zápas byl podprůměrný oproti průměru turnaje. Dokonce patřil k nejnižším na celém mistrovství.

Zdroj videí a dat: InStat a vlastní tvorba