Vstřelené branky na ME U17 2022

Na mistrovství evropy do 17 let v roce 2022 padlo celkem 101 branek.

Pro naši tréninkovou praxi mohou být také zajímavá čísla udávající, v jakých počtech hráčů jednotlivé útoky probíhaly. Delší dobu se na české scéně mluví o hře v podčíslení. Tento trend zcela jednoznačně celý turnaj podtrhuje, protože ze všech vstřelených branek jich 83 % padlo v početní převaze bránících hráčů. (Možná si řekneme, že tento údaj je diskutabilní. Počet hráčů útočících versus bránících byl počítán vždy z poslední fáze útoku.)

V tabulce se můžeme podívat na četnost útoků zakončených brankou napříč celým ME U17 vzhledem k počtu zapojených hráčů.

Vysvětlivky: PÚ – postupný útok, RPÚ – rychlý protiútok, K – kombinovaný útok

Dané číslo v řádku je vždy z pohledu útočícího týmu – 1 (podčíslení útočícího týmu o jednoho hráče), + 1 (přečíslení útočícího týmu o jednoho hráče). Důležitá poznámka: Jedná se o 66 branek vstřelených ze hry. Do této statistiky se nepočítají standardní situace, individuální akce, individuální chyby, ale pouze přímé útoky ze hry.

Tabulka potvrzuje, že 83 % vstřelených branek na ME U17 v Izraeli padlo z podčíslení o 1-3 hráče ve finální třetině hřiště. Dalších 15 % branek padlo ze situace, kdy byl rovný počet útočících i bránících hráčů a pouze 2 % branek byly z útočné akce v přečíslení, a to pouze o jednoho hráče. Za dvěma procenty se skrývá pouze jedna branka z celkového počtu 101. Tento gól vstřelilo Nizozemsko v utkání proti Polsku z rychlého protiútoku. 

Průměrný počet hráčů v akci na základě zprůměrování všech útoků, které vedly ke vstřelení branky (vycházíme z výše uvedené tabulky), byl 4 útočící hráči vs. 6 bránících hráčů. Při rozdělení na postupné útoky zůstává počet stejný tedy 4v6, při rychlém protiútoku je průměrný počet hráčů 3v4 a při kombinovaném útoku 4v5.

Zajímavé číslo je také počet vstřelených branek hlavou. Napříč celým ME U17 padlo „pouze“ 11 (11 %) branek hlavou, zbylých 90 gólů bylo vstřeleno nohou. 

Na celém mistrovství bylo vstřeleno 10 branek (10 % z celkového počtu) z odražených míčů (5 od brankáře, 5 z herní situace, která byla následně dohrána). Jedná se o výrazně nižší číslo oproti průměru. To však nic nemění na tom, jak důležitým prvkem tréninku je právě dohrávaný míč, a to nejen pro útočící hráče, ale i pro ty bránící, popřípadě pro brankáře. Měli bychom dbát na to, aby každá herní situace byla dohrána do úplného konce. Pakliže je náš cíl, aby hráči v pokutovém území dokázali hbitě reagovat a dravě dohrávat všechny situace, je nezbytné na tento detail klást důraz. I přesto že v turnaji padlo jen 10 % z odražených míčů, může právě takový okamžik být často tím, který rozhodne o výsledku celého utkání.

Nyní se můžeme detailněji podívat na to, z jakých míst na ME U17 v Izraeli nejčastěji padaly branky. Asi nikoho nepřekvapí, že 83 % vstřelených branek padlo z pokutového území (z toho 16 % z malého pokutového území) a pouze 17 % gólů bylo vstřeleno mimo pokutové území. 

Mapa vstřelených branek na základě území v procentech

Podrobná mapa vstřelených branek na základě území

Dle statistik vychází pravděpodobnost vstřelení branky dle znázornění těchto tří zón. V první zóně je 30% šance na vstřelení branky, ve druhé zóně 15% šance a v největší zóně pak 7% šance. Mimo vyznačené oblasti je pouze 1% šance vstřelení branky.

Zdroj: Barca inovation hub

Při plánování tréninkových jednotek bychom měli brát v potaz fakt, který potvrzuje dlouhodobá statistika různých soutěží, a to ten, že většina branek padá z pokutového území. Hráči by se v tréninku měli v co největší míře potkávat se situacemi, které mohou v zápase skutečně nastat. Zkrátka vše, co v tréninku trénujeme, by mělo být založeno na reálných podmínkách odpovídajících zápasu. 

Mapa finálních přihrávek na základě území v procentech

Mapa finálních přihrávek před vstřelením branky není tak jednoznačná. I přesto bych rád vypíchnul krajní prostory v oblasti hranice pokutového území. I zde máme jeden důležitý bod směrem do tréninkového procesu, a to jak je důležité, abychom nevyznačovali území pro krajní hráče a nenutili je pouze centrovat ze strany, ale dávali jim možnost volby na základě vývoje herní situace. Jak je zřejmé, více finálních přihrávek přichází z vnitřní strany pokutového území než té vnější. Potřebujeme proto vést hráče zejména k rozhodování při řešení herní situace, zda je vhodné centrovat a nebo vyřešit situaci navedení míče do PÚ. Hranice PÚ by pro nás neměla být pomyslnou zdí, ale prostorem pro kreativní hru. 

Umístění vstřelených branek

Časové pásmo vstřelených branek

Jeden údaj pro zajímavost je, kdy v utkáních padaly branky. Jedná se o průřez celým ME U17. V celkovém pojetí nám až příliš tento údaj nevypovídá o ničem zásadním, ale kdybychom sledovali jednotlivé týmy a časy, kdy branky vstřelili mohli bychom sledovat zajímavé trendy, například o fyzické kondici, vůli a motivaci.

Na stranu druhou nám i celkový počet celého turnaje naznačuje, že nejvíce branek padlo v druhém poločase. Právě v tento okamžik výrazně přibývá únavy, a tak je nezbytné, abychom tento fakt zohledňovali i v tréninkovém procesu a připravovali hráče na udržení kvality po celý zápas.

Útočné akce zakončené gólem

• Průměrná délka útoku před vstřelením branky byla 22 vteřiny – takové útoky měly v průměru 7 přihrávek. U tohoto údaje musíme brát v potaz fakt, že 22% branek padlo ze standardních situací a 15% z rychlých protiútoků, atd.. proto vás možná překvapí číslo 3,1 sekundy u Španělka, avšak ti své branky střílely z poměrně rychlých situací. Na stránce každého týmu se můžete mimo jiné podívat právě na tento údaj. (Do statistiky nebylo započítané Lucembursko, které žádnou branku nevstřelilo, ani Belgie s Tureckem, kteří nemají vzájemný zápas datově zanalýzovaný).
• TOP 4 týmy, které došly v turnaji nejdále mají průměrnou délku útoku, který byl zakončený brankou 26 sekund a stejně jako celkový průměr 7 přihrávek.

Podrobnější informace o jednotlivých týmech

Zdroj videí a dat: InStat a vlastní tvorba