Výborná kniha o tom, co nás motivuje! Dozvíte se o tom, jak optimálně pracovat na vnitřní motivaci, která je tak důležitá po celý náš život.

Pohon – Daniel H. Pink

Poznámka 1:

Dvě varianty pohonu:

  1. Když slíbíte, že nám zvýšíte plat, budeme pracovat usilovněji. Pokud existuje naděje, že dostaneme výbornou známku z testu, budeme se učit déle. – zaměření na cíl! „Jestli…. pak…..“
  2. Samo řešení poskytlo vnitřní odměnu. Radost z úkolu byla odměnou sama o sobě.

Poznámka 2:

Jsou-li peníze použity jako odměna za nějakou činnost, ztratí subjekt o tuto činnost vnitřní zájem. 

Poznámka 3:

Odměny mohou přinést krátkodobý růst, stejně jako kofein. Bohužel mohou člověku snížit dlouhodobější motivaci k pokračování v projektu.

Poznámka 4:

Vnější odměny a tresty fungují dobře v případě algoritmických úkolů (úkolů stereotypních přesně podle nějakého návodu). Pro heuristické úkoly však mohou být devastující. 

Poznámka 5:

Vnitřní motivace je prospěšná kreativitě, řízení vnější motivací je pro kreativitu zhoubné. 

Poznámka 6:

Jestliže k přirozeně zajímavému úkolu přidáme určitý typ vnější odměn, můžeme tím motivaci utlumit a snížit výkon. 

Poznámka 7:

Místo toho, abychom omezily negativní chování, mohou odměny a tresty často podnítit jeho uvolnění – objeví se podvádění, závislost a nebezpečně krátkozraké myšlení. 

Poznámka 8:

Klíčová motivační princip: „Práce je složená z toho, co tělo musí povinně dělat, a hra je složená z toho, co tělo nemusí dělat povinně.“

Poznámka 9:

Odměny typu „Jestli…. pak…“ vyžadují, aby se lidé vzdali části své autonomie – nemají své životy pod kontrolou.

Poznámka 10:

Zaplatíme dítěti za každou stránku, kterou v učebnici vypočítá – v krátkodobém ohledu bude mnohem pilnější, ale z dlouhodobého pohledu ztratí zájem o matematiku. 

Poznámka 11:

Lidé používají odměny, protože očekávají, že získají výhody ze zvýšení motivace jiného člověka, ale pokud to dělají, často zaplatí nezměrné a skryté náklady za to, že podkopou vnitřní motivaci člověka na úkor dané činnosti. 

Poznámka 12:

Odměny ve své podstatě zužují cíl a zájem, na který se zaměříme. To je prospěšné, pokud k řešení vede přímá cesta. 

Poznámka 13:

Pro lidi by měla být radost z objevování a samotná akt tvoření dostatečnou odměnou. 

Poznámka 14:

Motivátory „Jestli…. pak….“ Kreativní myšlení spíše potlačují než povzbuzují. 

Poznámka 15:

Pokud z vnější odměny uděláme jediný cíl, na kterém záleží, někteří lidé si zvolí tu nejrychlejší cestu, aby se tam dostali, a nezáleží jim na tom, jestli bude cesta špatná. 

Poznámka 16:

Jestliže je odměnou činnost samotná – prohlubování vědomostí, potěšení zákazníků, snaha o to být nejlepší – neexistují žádné zkratky. V určitém smyslu není možné se zachovat neeticky, protože tím, kdo je znevýhodněný, není soupeř, ale vy sami. 

Poznámka 17:

Peněžité nebo blýskavé odměny mohou nejprve vyvolat báječný pocit radost, který se však brzy vytratí, a t tomu, aby ho udržel při životě, začne příjemce vyžadovat stále větší a častější dávky. 

Poznámka 18:

Zaplaťte synovi za to, aby vynesl odpadky a zajistili jste si, že to už nikdy neudělá zadarmo. 

Poznámka 19:

Pokud lidé očekávají, že získají odměnu (avšak ne, pokud očekávají, že o ni přijdou), zaplaví určitou část mozku (nukleus accumbens) chemická látka dopamin. Stejný základní fyziologický proces, stejná látka proudí do určité částky mozku také v případě závislosti. 

Poznámka 20:

Mechanismus většiny návykových drog vyšle k nukleus accumens příval dopaminu, to vyvolá úžasný pocit, který však odezní, a pak je nutná další dávka. 

Poznámka 21:

Návyková povaha odměn může rovněž zdeformovat rozhodování. 

Poznámka 22:

Vnější motivátory, především ty materiální, typu „Jestli….. pak…“ mohou také snížit hloubku našeho myšlení. Mohou zaměřit naše pohledy pouze na to, co je bezprostředně před námi, a nikoliv na to, co je v dálce. – Závislí chtějí rychle dávku a eventuální škoda je nezajímá. 

Poznámka 23:

Krátkodobá cena vytlačí dlouhodobé učení. 

Poznámka 24:

V prostředí, pro něž jsou vnější odměny charakteristické, pracuje spousta lidí pouze do body, kdy je možné získat odměnu, a ani o kousek dále. 

Poznámka 25:

Pro rutinní úkoly, které nejsou příliš zajímavé a nevyžadují zvláštní kreativní myšlení, mohou odměny znamenat malé motivační povzbuzení bez škodlivých vedlejších efektů. 

Poznámka 26:

Základní odměna týmu musí být adekvátní a spravedlivá. 

Poznámka 27:

Jsou důležité tří základní parametry: 

  • Místo pro práci musí být pro lidi příjemné a musí mít příležitost být autonomní 
  • Musí mít příležitost rozvíjet své mistrovství
  • Denní povinnosti se musí vztahovat k vyššímu smyslu

Poznámka 28:

Jakékoli vnější odměny musí být neočekávané a nabídnuté až po splnění úkolu. – Tyto odměny nejsou poté vnímány jako důvod pro vykonání úkolu.

Poznámka 29:

Pozitivní zpětná vazba může mít povznášející účinky na vnitřní motivaci. 

Poznámka 30:

Čím více se zpětná vazba zaměřuje na konkrétní věci („skvělé použití barev“) a čím více je chválena snaha a strategie, a ne dosažení určitého výsledku, tím efektivnější může být. 

Poznámka 31:

Podle SDT máme tří vrozené psychologické potřeby – dostatečnou pravomoc, autonomii a touhu někam patřit. 

Poznámka 32:

Máme své úsilí soustředit na to, abychom vytvářeli prostředí, kde budou naše vrozené psychologické potřeby vzkvétat. 

Poznámka 33:

Chování, které pohání spíše vnější nežli vnitřní motivy vykazuje následující projevy: člověk se zabývá méně vlastní spokojeností z činnosti a soustředí se více na vnější odměny, ke kterým tato činnost vede. 

Poznámka 34:

Chování založené na vnitřní motivaci vykazuje spíše tyto projevy: člověk se méně zabývá vnějšími odměnami, ke kterým daná činnost vede, a soustředí se více na inherentní satisfakci z činnosti jako takové. Hlavním motivátorem tohoto typu chování je svoboda, náročnost a účel daného úkolu jako takového.

Poznámka 35:

Tento typ chování je získaný ne vrozený – jsou to dispozice, které vzniknou v závislosti na okolnostech, zkušenostech a kontextu.

Poznámka 36:

Důležité je partnerství mezi šéfem a zaměstnanci. Zaměstnanci nejsou zdroje, jsou to partneři. A partneři stejně jako všichni ostatní si potřebují řídit své životy sami.

Poznámka 37:

Naše základní přirozenost je být zvídavý a řídit sám sebe. 

Poznámka 38:

Jestliže jsme pak ve věku čtrnácti nebo čtyřiceti tří let pasivní a neteční, není to proto, že by taková byla naše přirozenost. Je to proto, že se něco stalo s naším standardním nastavením. 

Poznámka 39:

Pocit autonomie má velký vliv na individuální výkon a postoj. Podle několika posledních behaviorálních vědeckých studií s sebou autonomní motivace nese vyšší koncepční porozumění, lepší hodnocení, zvýšenou výdrž ve škole a při sportovních aktivitách, vyšší produktivitu, méně syndromu vyhoření a vyšší hladinu psychické pohody. 

Poznámka 40:

Když nebudete dobře platit, můžete přijít o lidi. Pak už ovšem peníze nejsou motivátorem. 

Poznámka 41:

Důležitá je autonomie ve čtyřech základních aspektech: v tom, co lidé dělají, kdy to dělají, jak to dělají a s kým to dělají – úkol, čas, způsob a tým. 

Poznámka 42:

Podpora autonomie však neznamená popírat zodpovědnost. 

Poznámka 43:

Motivace 3.0 vychází z toho, že lidé chtějí být zodpovědní – a tím, že jim umožníme, aby měli plnou kontrolu nad daným úkolem, časem způsobem, jakým to udělají, a nad týmem lidí, se kterým to provedou, se dostaneme ke kýženému cíli. 

Poznámka 44:

Je nám dáno do vínku, abychom byli autonomními individualitami. 

Poznámka 45:

Mistrovství – touha neustále se zlepšovat v něčem,  na čem záleží.

Poznámka 46:

Nejlepší a neuspokojivější pocity v životě lidí nastávaly tehdy, když byli v proudění (Flow). 

Poznámka 47:

V proudění je vztah mezi tím, co člověk musí udělat a co může udělat, dokonalý. Úkol nebyl ani příliš jednoduchý ani složitý, byl pouze krůček nebo dva od současných schopností, což vyburcovalo tělo a mysl způsobem, který udělal ze snahy samé tu nejúžasnější odměnu. 

Poznámka 48:

V proudění žili lidé tak hluboce ponořeni v daném momentu a cítili, že mají vše naprosto pod kontrolou, že se jejich vnímání času, místa a dokonce i sebe samých úplně vytratilo. 

Poznámka 49:

Naléhavé nutkání zvládnout něco nového a zajímavého – je nelepší ukazatel budoucí produktivity. 

Poznámka 50:

Jedním ze zdrojů frustrace na pracovišti je nesoulad mezi tím, co lidé musí dělat, a tím, co dokáží udělat. Pokud to, co musí dělat přesahuje jejich schopnosti, vyvolá to úzkost, a když je to, co musí udělat, pro ně naopak příliš lehké, pak je výsledkem nuda. 

Poznámka 51:

Čemu lidé věří předurčuje to, čeho dosáhnou. Co si o sobě myslíme a podstata našich schopností – to co nazýváme „teorie o sobě sama“ – determinuje to, jak interpretujeme své zkušenosti a může to také stanovit hranice toho, čeho dosáhneme. 

Mistrovství je způsob myšlení. 

Poznámka 52:

Dwecková tvrdí, že existují dvě varianty – výkonnostní cíle a vzdělávací cíle. Když dostanete z francouzštiny jedničku, je to výkonnostní cíl, schopnost mluvit francouzsky je vzdělávací cíl.

Poznámka 53:

Dávají-li se dětem výkonnostní cíle (řekněme získání dobrých známek v testech), je to efektivní v případě relativně přímočarých úkolů, ale často to potlačuje jejich schopnost aplikovat známé pojmy na nové situace. 

Poznámka 54:

Pokud mají studenti nějaký vzdělávací cíl, nepotřebují mít pocit, že jsou v něčem už dobří, aby u toho setrvali a snažili se dál. Nakonec jejich cílem je se naučit, a ne dokázat, jak jsou chytří. 

Poznámka 55:

Mladí lidé poznali, že nezdar je nedílnou součástí cesty k mistrovství a že dokonce může být jakýmsi ukazatelem směru na této cestě. 

Mistrovství je bolest. 

Poznámka 56:

Výzkumní pracovníci zjistili, že vytrvalost – a ne IQ nebo standardizované hodnocení testů – je tím, nejpřesnějším prediktorem známek na vysoké škole. 

Poznámka 57:

V každém oboru je pro dosažení velkého úspěchu stejně nezbytná pevná vůle jako talent. 

Poznámka 58:

Úsilí znamená, že vám na něčem záleží, že je pro vás něco důležité a že jste ochotni pro to pracovat. Život by byl ochuzen, kdybyste nebyli ochotni cenit si věcí a nebyli ochotni pracovat pro to, abyste jich dosáhli. 

Mistrovství je asymptota. 

Poznámka 59:

Můžeme se k němu přiblížit. Můžeme k němu mířit. Můžeme se k němu dostat opravdu hodně blízko. Ale stejně jako Cezanne, nikdy se ho nemůžete dotknout. 

Poznámka 60:

Radost je obsažena více ve snaze než v uskutečnění. Nakonec lze říct, že mistrovství je přitažlivé právě z toho důvodu, že je nedosažitelné. 

Poznámka 61:

Život malého dítěte překypuje autotelickými pocity. Děti přechází z jednoho pocitu prodění do druhého, jsou povzbuzovány pocitem radosti, vybaveny způsobem myšlení, které je otevřené možnostem a pracují se zápalem hodným kadeta West Pointu. Používají své mozky a svá těla k tomu, aby prozkoumaly prostředí a dostaly z něj zpětnou vazbu, při nekonečné snaze o mistrovství. 

Poznámka 62:

Necháme-li děti, aby si dělaly, co chtějí, říká Csikszentmihalyi, vyhledávají proudění s nevyhnutelností zákona přírody. 

Poznámka 63:

Smysl dává životu aktivační energii. 

Poznámka 64:

Motivace 3.0 zisk neodmítá, ale klade stejný důraz na maximalizaci smyslu. 

Poznámka 65:

Zlidštěte to, co lidé říkají, a můžete také zlidštit to, co dělají. 

Poznámka 66:

Když přemýšlíte nad svým posláním na tomto světe, začněte se zásadní otázkou: Jaká je vaše věta? 

Poznámka 67:

Lidé se mnohem více zajímají o práci, když plní cíle, na jejichž stanovení se podíleli. 

Poznámka 68:

Příště, až budete chtít říci „musíš“ nebo „měli byste“, pokuste se místo toho říct „zamyslete se“ nebo „zvažte“. 

Poznámka 69:

Utvořte pracovní skupiny tak, aby se lidé stimulovali navzájem a učili se jeden od druhého a aby nepocházeli ze stejného prostředí a neměli stejné vzdělání. 

Poznámka 70:

Pokud někoho nudí práce, kterou v současné době dělá, zjistěte, zda by své dovednosti, které už dokonale zvládl, nemohl naučit někoho jiného. 

Poznámka 71:

S trochou přemýšlení můžeme změnit domácí úkoly na domácí učení. 

Poznámka 72:

Dobré známky bývají odměnou za poddajnost – nemají však moc společného s učením. 

Poznámka 73:

Chvalte – tím správným způsobem: 

  • Chvalte snahu a strategii, ne inteligenci
  • Chvalte za přesně definovanou věc
  • Chvalte v soukromí??
  • Chvalte pouze v případech, kdy je pro to dobrý důvod

Poznámka 74:

Přemíra chvály se stává jen další odměnou typu „Jestli…. pak…..“, která dělá ze snahy získat pochvalu hlavní cíl. 

Poznámka 75:

Důležité je, aby si děti uvědomovaly širší souvislosti. Ať už studují cokoli ujistěte se, že umí odpovědět na následující otázky: Proč se učím právě toto? Jak to souvisí se světem, ve kterím nyní žiji?

Poznámka 76:

Zadejte každému žákovi ve vaší třídě jiný aspekt širšího tématu, které právě probíráte, a pak jim dejte příležitost, aby se pokusili naučit to, co se dozvěděli, své spolužáky. 

Výpisky v nějakterých okamžicích nemusí dávat smysl, protože jsou vytržené z kontextu. Určitě doporučuji si přečíst celou knihu. Je velmi čtivá, zajímavá a není ani tolik rozsáhlá.

Podobnému tématu se věnují také knihy, které jsem vám sdílel již v minulosti.