Všeobecně mě hodně baví číst si o lidském mozku, o tom, jak se člověk učí a jak přemýšlí. Věřil jsem, že i tato knížka bude prostředkem, který mi rozšíří obzory. Nutno říct, že jsem od knihy měl velké očekávání, a to i proto, že přišla po mé srdcovce „Proč spíme“. Po přečtení posledního listu z knihy jsem byl možná zklamaný nenaplněním mého očekávání. Jenže poté, co jsem si přečetl své výpisky znovu a popřemýšlel jsem, tak mě kniha neuvěřitelně obohatila a řadím ji mezi opravdu vydařené kousky v mé knihovně.

Všeobecně mě hodně baví číst si o lidském mozku, o tom, jak se člověk učí a jak přemýšlí. Věřil jsem, že i tato knížka bude prostředkem, který mi rozšíří obzory. Nutno říct, že jsem od knihy měl velké očekávání, a to i proto, že přišla po mé srdcovce „Proč spíme“. Po přečtení posledního listu z knihy jsem byl možná zklamaný nenaplněním mého očekávání. Jenže poté, co jsem si přečetl své výpisky znovu a popřemýšlel jsem, tak mě kniha neuvěřitelně obohatila a řadím ji mezi opravdu vydařené kousky v mé knihovně. 

Knihu napsal David Eagleman, uznávaný neurovědec, který přednáší na Stanfordské univerzitě, získal řadu ocenění v oblasti vědy, a také napsal několik velmi zajímavých publikací. Přináším Vám drobné výpisky, které Vás buď navedou k tomu si knihu koupit a přečíst nebo aspoň v hlavě vytvoří otázku, nad kterou budete dumat a dále s ní pracovat. Každý můžete mé výpisky využít jinak. 

Výpisky z knihy 1:

Počet neurinů je u dětí stejný jako u dospelých – zásadní je jejich propojení. Spojení se začínají utvářet během prvních dvou let života (díky smyslovým informacím).

Moje vlastní myšlenky:

Myslím si, že právě tohle je jedna z velmi zajímavých informací, kterou knížka nabízí. Nejúžasnější vlastně je, když se člověk zamyslí nad tím, jak obrovský vliv můžeme na děti mít v jejich prvních 10 letech života, kdy mozek funguje jako jakási houba. Tak rychle se učí, okoukávají, co kolem sebe vidí. Proto se vždy trochu pousmívám nad tím, když vidím jaké jsou děti kopie svých rodičů.

Výpisky z knihy 2:

V mozku novorozence každou vteřinou vznikne 2 miliony synapsí (ve dvou letech více jak 100 bilionů = dvakrát více než u dospělého)

Moje vlastní myšlenky:

Myslím, že něco takového nepotřebuje žádný komentář. Náš mozek, naše tělo a vlastně celé naše bytí to je něco nepopsatelně úžasného. 

Výpisky z knihy 3:

V dozráváni probíhá prubing (prostříháváni). Jak jedinec dozrává bude polovina synapsí zase “odpojena”. Využívané spoje se posilují a nevyužívané oslabuji až nakonec mizí.

Moje vlastní myšlenky:

I tohle je informace, nad kterou bychom se měli zamyslet a dojde nám, proč se děti tak dobře učí. Mají takové množství synapsí, že cesta mezi neurony je neuvěřitelně rychlá. Ale zůstanou zejména ty používané. Jak je psáno výše. Ty, které používáme málo nebo vůbec, tak ty se zase „odpojí“

Výpisky z knihy 4:

Mozek se formuje do 25 let 

Moje vlastní myšlenky: Maličko s nadsázkou řeknu. Hodně štěstí, pokud si tuto knihu budete číst ve 26 letech jako já :D:D:D

Výpisky z knihy 5:

Při nějakém zážitku se zapojují různá mozková centra a nastává propojováni všech těchto situací do spletité sítě asociací (v hippocampu se přehrává tak dlouho, dokud mezi neurony nevzniknou pevné vazby)

Moje vlastní myšlenky:

Myslím, že nemá smysl dlouze mluvit o smyslu a významu asociativního učení. Kdo dokáže sám tímto způsobem do hlavy dostat informace, pak věřím, že mnohem jednodušší bude vést děti na cestě ve stejném duchu. 

Výpisky z knihy 6:

Ve spánku jsou neurony stejně aktivní jako ve dne. Činnost je sladěnější!

Výpisky z knihy 7:

Informace mezi neurony – chemické signály = neurotransmitery (informace mezi neurony proto, aby vše dávalo smysl a souvislost)

Výpisky z knihy 8:

Vizuální data podstupuji složitější proces než informace získané sluchovými organy

Výpisky z knihy 9:

Díky amygdale se vzpomínky ukládají mnohem detailněji (při stresových okamžicích se nám zdá jako by situace trvala déle. To kvůli detailnějšímu zápisu informací).

Moje vlastní myšlenky:

I přesto, že to nedělám často, tak bych rád dovysvětlil, co je to vlastně amygdala pro ty, kteří tento pojem neznají. Amygdala je orgán (párový), který máme v mozku a má významnou roli při ukládání informací do paměti, které jsou spojené s nějakými emočními prožitky. Díky tomuto orgánu je významně ovlivněno naše chování při strachu a radosti. Možná i tohle je informace, která se opravdu hodně hodí do tréninkového prostředí. Ne náhodu se říká, abychom působili v tréninku na emoce dítěte. 

Výpisky z knihy 10:

Schopnost poznat pozici, rychlost ve svalech, rozlišení a intenzita síly = propriocepce (velmi důležité trénovat především v rané fázi kariéry)

Výpisky z knihy 11:

V momentech flow se mozek dostává do dočasného stavu zvaného hypofrontalita (části prefrontálního kortexu méně aktivní – oblast abstraktního myšlení)

Výpisky z knihy 12:

Botox = umrtví svaly v místě vpichu injekce (nevytváří se vrásky)

Lidé s botoxem postrádají výraznější projevy emoci – mají problém číst cizí obličeje (myšleno: Mají problém číst emoce nebo pocity z obličeje cizích lidí)

Výpisky z knihy 13:

Když koukáme na filmy a vidíme bolest, tak vnímání naší vlastní bolesti využívá stejné dráhy neuronů = EMPATIE

Výpisky z knihy 14:

Dehumanizace – mozek určitou skupinu nevnímá tolik jako lidí, ale spíše jako věci (nevztahuji si morální pravidla vyhrazená lidským bytostem = GENOCIDA).

  • GENOCIDA může fungovat jen v případě, že dehumanizace dosáhne obrovské úrovně –> Propaganda (míří na správné neurony odpovědné za uvažování o jiných lidech a potlačuje schopnost empatie 

Výpisky z knihy 15:

Dívka, která měla vzácný a smrtelný druh epilepsie. Lékaři ji odebrali ½ mozku. Měla sice citelněji slabší jednu polovinu těla, ale jinak vše dělala jako zdravý člověk. Dokonce sportovala. Veškeré informace převzala zdravá polovina mozku = důkaz jednoznačné plasticity mozku

Výpisky z knihy 16:

Naše mozky a těla jsou pořád ještě tvořena biologickým materiálem. Časem ztratí na kvalitě a zemřou. Dříve či později se nervová činnost zastaví a ten úžasný prožitek vědomí skončí. Nezáleží na tom, jaké máme konexe nebo co děláme, tento osud je nám všem společný.

Moje vlastní myšlenky:

Takové zajímavé moudro, na které si vzpomenu vždy, když ráno vstávám. Já bych k tomu ještě dodal, že právě díky našemu společnému „osudu“ (nemám slovo osud rád, protože je lehce alibistické) bychom si měli užít každý okamžik, který tu jsme. Více asi není třeba říkat ani psát.

Výpisky z knihy 17:

Běžný mozek obsahuje 86 miliard neuronů, z nichž se každý účastní asi 10 tisíc synapsí. (Vzpomínky, zážitky a vše, co nás činí jedinečnými je spojeno biliardou synapsí = tato nepředstavitelně složitá struktura se nazývá KONEKTOM).

Výpisky z knihy 18:

Fungování neuronů: Neuron je specializovaná buňka (v těle jich je mnoho) – díky své specializaci umožňuje rozvoj konkrétních procesů a šíření elektrických signálů. Každá buňka provádí své malé lokální úkoly (šíření elektrických signálů, vysílání neurotransmiterů, a příjem od jiných buněk). – Všechny neurony tráví svůj život v součinnosti s jinými buňkami a jen reagují na signály. Vše stojí a padá na existenci neuronů = jejich život je životem na nižší úrovni bez vědomé –> Více jednoduchých buněk dohromady, které komunikují správným způsobem = objeví se vědomí.

Ani jeden kus kovu, který bychom našli v konstrukci letadla, neumí sám o sobě létat = spojením správným způsobem k sobě a letí. 

Myslím, že právě touto myšlenkou se sluší zakončit mé výpisky. Věřím, že i přesto, že výpisky postrádají hlubší souvislosti, tak Vám přinesou jisté obohacení.