V dalším díle našeho miniseriálu o přípravkové kategorii mrkneme do starší přípravky. Jaké jsou změny v duševním nastavení dětí, jak se mění hra nebo jak vnímají jeden druhého. Ponořme se do tajů této věkové kategorie a vnímejme, jak krásné je být dítě.
A máme tu další díl z minisérie “Vše má svůj čas”. Tentokrát se podíváme do kategorie mladší přípravky, tedy dětí v 7 – 8 letech. Základním bodem pro nás dospěláky by mělo být, abychom se vždy snažili na svět podívat očima toho malého tvorečka! Pojďme společně nahlédnout, jak takový svět vypadá.
V prvním ze série čtyř článku se budu snažit v krátkosti vás provést kategorií předpřípravky. Tato série je určená nejen pro trenéry dětí, ale také pro rodiče!
Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli má měsíc narození vliv na uplatnění sportovce? Je lednový sportovec zvýhodněný oproti prosincovému? Nabízím vám zajímavou analýzu, která nám poodkryje další pohledy na výběr a práci s hráči!
V současné době se v mém životě děje hodně změn.. chystám svatbu, stěhuji se, ale také měním pozici.. ale připravuji další články a videa.. prosím o trpělivost.
Slyšíme to pořád a stále dokola. Když jsem byl mladej, přišli jsme ze školy, hodili tašky do kouta a šli si hrát ven. Kdo měl míč, ten rozhodoval o pravidlech a podobně… Ano, to je pravda, ale pamatujete, že dříve se také stála fronta na banány? Dnes už je máte v každém obchodě, ať je jakékoli roční období. Přestaňme se vracet zpět a „naříkat“, že doba byla taková a maková, protože dnes je doba jiná, ale děti zůstávají stále stejné, pokud je my svým chováním nezměníme. Pojďme době naproti a pomozme našim capartům ke spokojenému, nejen sportovnímu, životu!
Představte si, jak byste se cítili, kdybyste stáli v noci před tmavým lesem a odhodlávali se, jestli jít skrze les. Asi by to chtělo velké odhodlání a určité vykolejení z Vaší rovnováhy. Kam tím mířím? Určitě už jste četli mnoho článků na téma Komfortní zóna. I já bych se k tomuto tématu rád vyjádřil, a to nejen z pohledu běžného života, ale také z pohledu sportu. Kladu si totiž již delší dobu otázku. Když přijde hráč na trénink jede v „nouzovém režimu“ nebo zaměstnává dostatečně svoji hlavu? Svoji úvahu k této otázce se budu snažit popsat níže.
Často na seminářích s trenéry diskutuji na téma kreativita. Moje otázka je povětšinou jasná. Co pro Vás znamená kreativní hráč? Nebo vlastně, co znamená kreativní člověk, jaký je? Dá se takový člověk vychovat nebo se kreativním musíme narodit. Na internetu můžeme najít hodně článků, které na toto téma mluví, ale nedocházím nikdy k uspokojivé odpovědi. Proto se na toto téma zamýšlím. Nemusíte se mnou souhlasit a budu rád, když budete diskutovat. Určitě nás to všechny může posunout dál.
Myslím, že každý v naší trenérské praxi se setkal s tím, že mu měli rodiče tendenci „poradit“, jak by měl trénovat nebo že by rodiče chtěli řídit své, v horším případě i ostatní, děti přímo na hřišti. Já s velkou oblibou, ale zároveň nadsázkou říkám, že v zápase dětí je kolem hřiště tolik skvělých „trenérů“. Je pak s podivem, že je takový nedostatek trenérů, a to napříč kluby, ročníky, ale i jednotlivými úrovněmi. Ve svém článku se zamýšlím nad tím, jak si optimálně nastavit podmínky, aby byl rodič partnerpři naší práci.
U některého z mých předchozích příspěvků započala vášnivá debata na téma zapojení hráčů do utkání, výběr a upřednostňování nadaných hráčů před méně nadanými. I já bych rád vyjádřil svůj názor a na problematiku se podíval z několika stran. Chceme-li, abychom v kolektivních sportech byli úspěšní, jsem přesvědčen že individualizace tréninkového procesu, ale svým způsobem i zápasů je nezbytnou součástí každého trenéra.