Často se setkávám s tím, že dětský mozek námi dospěláky není dostatečně dobře pochopený. Obvykle ten velký tvoreček nedokáže pochopit, že v té malé hlavičce to prostě probíhá jinak. Tato kniha je jeden z prostředků, jak napomoci pootevřít dvířka do dětského mozečku a pochopit, že pohled dítěte na svět je z jiné perspektivy.
Jedná se o další článek z dílny mých přečtených knížek. Po delší odmlce a v reakci na skvělý příspěvek Tondy Plachého na sociálních sítích se dostávám k nesdílení několika výpisků a svých myšlenek.
V současné době se v mém životě děje hodně změn.. chystám svatbu, stěhuji se, ale také měním pozici.. ale připravuji další články a videa.. prosím o trpělivost.
Protože chci předávat určité věci svým svěřencům, snažím se vše nejdříve aplikovat na sobě. Zkouším, testuju. Zkrátka dělám vše proto, abych netlachal teorii, ale chci mít svá tvrzení podložená praxí. Dlouho jsem se bránil tématu strava, ale z knížky Zdravá střeva jsem nadšený. Získal jsem totiž cela nový rozměr přemýšlení o fungování našeho těla.
Další z řady opravdu vydařených publikací. Všeobecně knížky takovéhoto typu mám rád. Jedná se o knížku, ve které najdete opravdu spoustu cenných rad a inspirace, ale co je hlavní, že většinou je všechno vysvětleno v souvislostech vzhledem k fyziologickým nebo psychologickým dějům, které se v těle sportovce dějí. Knížku beru jako „povinnou“ četbu pro každého trenéra bez ohledu na, jaký sport dělá. V knize najdete principy vychovávání samostatně se rozmýšlejících individualit, které můžete uplatit napříč všemi sporty. Sympatické je také to, že poznatky nejsou uplatnitelné jen ve sportu, ale celkově ve výchově.
Slyšíme to pořád a stále dokola. Když jsem byl mladej, přišli jsme ze školy, hodili tašky do kouta a šli si hrát ven. Kdo měl míč, ten rozhodoval o pravidlech a podobně… Ano, to je pravda, ale pamatujete, že dříve se také stála fronta na banány? Dnes už je máte v každém obchodě, ať je jakékoli roční období. Přestaňme se vracet zpět a „naříkat“, že doba byla taková a maková, protože dnes je doba jiná, ale děti zůstávají stále stejné, pokud je my svým chováním nezměníme. Pojďme době naproti a pomozme našim capartům ke spokojenému, nejen sportovnímu, životu!
Delší dobu jsem hledal knížku, která mi dá to, co od ní očekávám. Světe div se, na doporučení se objevila právě tato. Knížka naprosto předčila moje očekávání. Získal jsem spoustu nových informací, pohledů a názorů. Jsem naprosto přesvědčený, že se jedná o knížku, kterou by si měli přečíst všichni rodiče, trenéři, vychovatelé a učitelé. Skrátka všichni, kteří pracují s dětmi. Možná, že kdyby si každý vzal z knížky aspoň malou inspiraci, může naše společnost získat nový směr.
Představte si, jak byste se cítili, kdybyste stáli v noci před tmavým lesem a odhodlávali se, jestli jít skrze les. Asi by to chtělo velké odhodlání a určité vykolejení z Vaší rovnováhy. Kam tím mířím? Určitě už jste četli mnoho článků na téma Komfortní zóna. I já bych se k tomuto tématu rád vyjádřil, a to nejen z pohledu běžného života, ale také z pohledu sportu. Kladu si totiž již delší dobu otázku. Když přijde hráč na trénink jede v „nouzovém režimu“ nebo zaměstnává dostatečně svoji hlavu? Svoji úvahu k této otázce se budu snažit popsat níže.
Často na seminářích s trenéry diskutuji na téma kreativita. Moje otázka je povětšinou jasná. Co pro Vás znamená kreativní hráč? Nebo vlastně, co znamená kreativní člověk, jaký je? Dá se takový člověk vychovat nebo se kreativním musíme narodit. Na internetu můžeme najít hodně článků, které na toto téma mluví, ale nedocházím nikdy k uspokojivé odpovědi. Proto se na toto téma zamýšlím. Nemusíte se mnou souhlasit a budu rád, když budete diskutovat. Určitě nás to všechny může posunout dál.
Všeobecně mě hodně baví číst si o lidském mozku, o tom, jak se člověk učí a jak přemýšlí. Věřil jsem, že i tato knížka bude prostředkem, který mi rozšíří obzory. Nutno říct, že jsem od knihy měl velké očekávání, a to i proto, že přišla po mé srdcovce „Proč spíme“. Po přečtení posledního listu z knihy jsem byl možná zklamaný nenaplněním mého očekávání. Jenže poté, co jsem si přečetl své výpisky znovu a popřemýšlel jsem, tak mě kniha neuvěřitelně obohatila a řadím ji mezi opravdu vydařené kousky v mé knihovně.